Ma'alot-Taršicha (maalot Tarshīhā)
Ma'alot-Taršicha ( מַעֲלוֹת-תַּרְשִׁיחָא, v oficiálním přepisu do angličtiny Ma'alot-Tarshiha, běžně uváděno i jen jako Ma'alot) je město v Izraeli, v Severním distriktu.
Čtvrť Taršicha Leží v nadmořské výšce 523 metrů, v Horní Galileji, cca 115 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 35 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Severně od města terén prudce spadá do kaňonu vádí Nachal Kaziv, do kterého podél východní strany obce přitéká bočním údolím také vádí Nachal Peki'in. Na něm je tu zřízena umělá vodní nádrž Agam Montfort. Vlastní plocha města je situována na zvlněný terén s četnými pahorky. V severovýchodní části obce je to Har Rakafot. Na jihovýchodní straně Har Mejchal, na jihozápadě Har Me'ona.
Ma'alot-Taršicha se nachází v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. I vlastní město je složené ze židovské části Ma'alot a z vesnice Taršicha osídlené Araby.
Na dopravní síť je město napojeno pomocí Dálnice číslo 89, která ve východozápadním směru vede napříč Galileou.
Čtvrť Taršicha Leží v nadmořské výšce 523 metrů, v Horní Galileji, cca 115 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 35 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Severně od města terén prudce spadá do kaňonu vádí Nachal Kaziv, do kterého podél východní strany obce přitéká bočním údolím také vádí Nachal Peki'in. Na něm je tu zřízena umělá vodní nádrž Agam Montfort. Vlastní plocha města je situována na zvlněný terén s četnými pahorky. V severovýchodní části obce je to Har Rakafot. Na jihovýchodní straně Har Mejchal, na jihozápadě Har Me'ona.
Ma'alot-Taršicha se nachází v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. I vlastní město je složené ze židovské části Ma'alot a z vesnice Taršicha osídlené Araby.
Na dopravní síť je město napojeno pomocí Dálnice číslo 89, která ve východozápadním směru vede napříč Galileou.
Mapa - Ma'alot-Taršicha (maalot Tarshīhā)
Mapa
Státní území - Izrael
 |
 |
| Izraelská vlajka | |
Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| ILS | Nový izraelský šekel (Israeli new shekel) | ₪ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| AR | Arabština (Arabic language) |
| HE | Hebrejština (Hebrew language) |